Takový svinstvo!!!

Dnes ráno nás čekala paní učitelka před školkou a hlásila:“ Musíte jít okolo, jsme vykradený! Čekám na policajty až přijedou.“ Rázem je všechno jinak. Kvůli tomu, že někdo si někdo dal práci a vykopl několikery dveře aby vzal co mu nepatří jsem viděla jak se dětská dušička vyděsila. Z rytmu, který je stejný už druhý školní rok, ONdru kdosi vytrhl a on to nemohl pochopit. Začal plakat, i když až do té chvíle byl v pohodě. „Maminko, chci se jít svlíknout. Tam…“ ukazoval směrem k šatně. Vzlykal a já na něj musela křiknout, i když za to vlastně nemohl. Pochopil závažnost mimořádné situace, ale ty tři minuty mi ho bylo opravdu líto. Někdo ohrozil jeho svět, jeho zvyk a jeho prostor. A on se neumí bránit. Tak pláče.
Říkám to jen proto, že i když se na ně často zlobíme, stačí jim k pocitu štěstí často taková drobnost, jako to, že si může dát boty a bundu do SVOJÍ přihrádky v šatně.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>