Sebelítost?

Dneska bych se potřebovala vyřvat.A nebo aspoň vyřvat! To byl zase den. Krom toho žehlení ráno mě snad nic netěšilo. ONdra mě vytáhnul z postele v půl šestý a celý den vyžadoval naprostou pozornost. Ječel a vztekal se jakmile jsem se vzdálila na krok a pořád si něco vymýšlel… Po obědě neusnul a večer se mu do toho taky nějak moc nechtělo. Jeho energii bych chtěla mít.
A k tomu ten vnitřní neklid, ta zloba na sebe, že jsem se rozhodla udělat před rokem krok, kterého dnes téměř lituju. Že jsem tehdy tak spěchala a nepromyslela si všechny stránky…
Je to pryč. Rok je pryč a rozhodnutí zpět taky nevezmu. Dobře mi tak.
Znáte to? Že byste řvali a řvali a stejně víte že se nic nezměmí? Že vám to v ničem nepomůže…

Příspěvek byl publikován v rubrice Příběhy psané životem. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 komentářů u Sebelítost?

  1. Qenda napsal:

    To jo, po tom druhým vyřvání mívám jen opuchlý oči a úleva veškerá žádná…

  2. helazd napsal:

    Náhodou dobře se vyřvat občas docela pomáhá. Ale pěkně z plna hrdla. Sice se nic nevyřeší, ale úleva přijde.

  3. Jenn napsal:

    Řvaní možná nepomůže, ale občas se uleví.

  4. Qenda napsal:

    Poučená, neboj. Tohle tehdy nebylo řešení s horkou hlavou a teď i kdyby mi vychladla úplně, tak už to nezměním.
    Ale díky.

  5. JANOVA napsal:

    Klídek, zase přijde něco nového.
    Poučení – neřeš věci s horkou hlavou! MSF

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>