Určitě jste to slyšeli či viděli ve zprávách : havárie cisterny a únikk stovek litrů nafty v obci Černý Vůl.Tak to je u nás. Je to hrůza, policejní zátarasy, když jsme jeli ze školky, zastavili nás kluci z policie a ptali se, kam jedeme… „Do Statenic,“ povídám. „Tak to jo, to je průjezdný…“
Docela mazec, taková škoda na majetku, ale hlavně mají lidi zamořené studny. V obci není řád a lidi mají vodu ze studní. Jsme kilometr od nich a je mi jich vážně líto.
Dívala jsem se na zprávy a bylo mi smutno. Včera jsme jeli s ONdrou ze školky zrovna ve chvíli, když přijížděli hasiči. Lépe řečeno, sunuli jsme se. Úsek, který ujedu autem za čtyři minuty jsme courali asi dvacet pět a vůbec jsme nevěděli, co se děje… Docela depresivní byl dnes ráno v půl sedmé pohled ny blikající majáky a uzavřenou silnici, kdy kluci v uniformách řídili kdo kam může a kdo kam nemůže jet…
Stačilo pár vteřin a všechno bylo jinak. Je to jinak a už to bude jinak. Jediné, co jsem ve zprávách neslyšela, jak je na tom řidič. Zda přežil, jestli je zraněn či co s ním je…
No nic, jen jsem vám to chtěla říct. Když to má člověk u nosu, vnímá to úplně jinak, s daleko větší účastí, než když to vidí jenom v televizi.
Buďte na sebe opatrní ! Qen
PřínosA v této zprávě vidím přínos blogerů. Lidské a věcné sdělení o katastrofě bez nádechu senzace. Díky.