Víte co je Nam Jai?

V Praze, na Starém Městě, v ulici Kaprova,je v domě číslo 11 hotový ráj. Přivítá Vás pravá thajská žena, uvede Vás do šatny, kde si půjčíte erární pantofle a potom čekáte, co se bude dít. Klid, pohoda, příjemná hudba, čisto, útulno…
Já jsem se dočkala po pěti minutách. Přišla pro mě usměvavá thajka menšího vzrůstu – ony jsou všechny takové, takže nic mimořádného. Zavedla mě do malé místnosti, kde je kožené křeslo, malé kožené sedátko a ještě jedno menší kožené sedátko. Česky uměla jen pár slov. Anglicky umím já jen pár slov. Ale tady slov nebylo třeba. Čekala mě hodinová masáž nohou, kterou mi dopřála moje sestra k narozeninám. Jediné, co jsem tušila bylo, že to bude velmi příjemné.
Nejdřív mi slečna ( či paní, věk jsem neodhadla ) dopřála kopel nohou, osušila, upravila křeslo do polohy skoroležmo a v tichosti, bez řečí začala svědomitě dělat svoji práci.
Namazala mi nohy olejem a začala u prstů. Její hbité prstíky dopřály mým unaveným nohám odpočinek a zaslouženou relaxaci. Přes chodidla a nárty přešla ke kotníkům a nakonec přišla na řadu lýtka. Zavřela jsem oči a užívala si čas jen pro sebe.Nemyslet na nic – na čas, na práci, o kterou jsem před pár hodinami přišla, na starosti, na svět okolo a jen odpočívat, to se mi nepovedlo ani nepamatuju. Nechtělo se mi nic, jen vnímat pravidelné příjemné přesně vedené pohyby prstů, které ví, kam sáhnout a jak a jakou silou stisknout, jaký úder při masáži zvolit aby bylo dosaženo správného efektu.
Levá noha byla úžasná, pravou jsem, bohužel, prospala. Zašla jsem do říše snů, mohlo to trvat patnáct minut, ale měla jsem pocit, že jsem tvrdě spala několik hodin.
Když jsem otevřela oči, ona se usmívala, třela mi obě nohy ručníkem a použila první slovo, které česky znala:
„Nebolí?“
„Nebojí, je to beautiful.“ Pokývala hlavou, usmála se a ukázala, ať si sednu na sedátko. Celou proceduru ukončila bleskovou masáží krční páteře. Úleva nebrala konce.
„Hotovo,“ řekla mým jazykem a stoupla si ke dveřím. Pak se poklonila a odešla. Za minutku mi přinesla hrneček s jasmínovým čajem a když jsem dopila a obula se, šla mě vyprovodit ke dveřím.
„Naschlédanou,“ usmála se. „A krásný den…“

Příspěvek byl publikován v rubrice Zajímavosti. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 komentářů u Víte co je Nam Jai?

  1. asperia napsal:

    taky myslím, že to byl skvělý nápad.
    nohy to potřebují. a jasmínový čaj k tomu:-))

  2. Qenda napsal:

    Moc děkuju, byly v dubnu a vybrala jsem si pohodičku až teď…

  3. Helazd napsal:

    Hezké narozeniny, Qendo – to ti přeji.
    A tvoje sestra měla báječný nápad.

  4. Jenn napsal:

    Příjemný dárek 😉

  5. JANOVA napsal:

    Žasnu a nedýchám…

  6. popelka napsal:

    Příjemný relax -)))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>