Jak jsem nic nenapsala

Málokdy se mi povede najít tři pěkné akce, které se dají pohodlně zvládnout za jediný den. Sobota 13. září byla předurčena k úspěchu. Mám ráda třinácté dny v měsíci. Od samého rána jsem se těšila jak to večer půjde z pera samo a v redakci mě pochválí. Jenže…Nechval dne před večeří!
Výstava drobného zvířectva, na kterou mě synek lákal už od probuzení a byla úžasná, byla neoficiální a tedy se dala označit za akci soukromou a tudíž pro ni v novinách není místo. A navíc o nějakou veřejnou prezentaci organizátor ani nestál. Takže ani písmeno.
Na country fest Přílepská bowle jsem se těšila opravdu moc, ale ukázalo se, že odsud už píše článek někdo jiný. Takže zase ani čárka.
Tak aspoň Tančírna – oblíbený odvazový večer plný tance a pohody. Tohle určitě vyjde. Jenže ouha, přijeli jsme tam a cedule jak vrata, že se pro nemoc nekoná a těšíme se na vás příště! Z toho nenapíšu ani tečku.
Tak mi tahle třináctka vůbec nevyšla. Nevadí, ona se najde nějaká šťastnější. Možná, kdyby to byl pátek… To mívám štěstí na všech frontách.

Příspěvek byl publikován v rubrice Příběhy psané životem. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u Jak jsem nic nenapsala

  1. jimmy napsal:

    Víš, že při lunárním kalendáři je třináctý den v měsíci pátek?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>