Konečně jsem se dostala ke splnění dávno vyřčeného slibu. Před rokem jsemOndrovi slíbila, že mu ukážu, jak se dělají fotky. Oprášila jsem svůj starý zvětšovák, pořídila potřebnou chemii, která bývala za babku a ani fakt že je mnohanásobně dražší než bývala kdysi, neubral na kouzle temné komory.
Ondra se učí rychle. Po prvních několika fotkách mě od toho vyhnal a že bude pracovat sám. Se zamáčknutou slzou jsem musela konstatovat, že je fakt šikovnej. Pochopil, nepokazil, radoval se. Čas nám ukáže, jak se to vyvine dál.
Ráda jsem si zavzpomínala a vrátila se. Bylo to prima. Doporučuju každému se zastavit a otočit se zpátky. Aspoň na chvilku.