NEJÚČINNĚJŠÍ CESTOU JE JEDNODUCHOST (Regenerace únor 2011)

„Každý člověk si může pomoci úplně sám, sílu k tomu může hledat u odborníka.“Milan Hořínek je charismatický muž s jasným cílem – ukázat lidem, jak si mohou pomoci sami. Je členem Českého institutu systemických konstelací, lektor systemických konstelací, terapeut EFT – techniky emoční svobody, provádí konzultace v oblasti snižování stresu, diagnostiku a léčbu příčin nemocí podle Germánské nové medicíny a Meta-Mediciny. Absolvoval mnoho seminářů a kurzů, studuje na Pražské psychoterapeutické fakultě, je v sebezkušenostním výcviku v psychoterapii poruch spojených s psychotraumatem. Kromě individuální praxe pořádá semináře konstelací traumatu a VoiceDialogue. Jako dnešní téma si vybral práci s traumaty jako příčinou fyzických nemocí podle Germánské nové medicíny, jejich odhalení a vypořádání se s nimi.

milan

Co je podstatou Germánské nové medicíny?
Před 25 lety, kdy sám onemocněl rakovinou a na základě určitých souvislostí se sám uzdravil, zkoumal Dr. Ryke Geerd Hamer u svých pacientů okolnosti a podobnosti jejich nemocí s jeho. Objevil přírodní zákonitosti průběhu všech onemocnění a vznikla Germánská nová medicína. Spolu s Meta-Medicínou, která vychází z jejích poznatků, jako první nachází, zdůvodňuje a řeší příčinu nemocí člověka, zná i jedinečný způsob, jak se definitivně zbavit onemocnění. Pokud odhalíte příčinu, umíte ji odpovídajícím způsobem řešit. I smrtelná onemocnění mají svoje řešení. Když pochopíte své biologické pochody, umíte naslouchat svému tělu a porozumíte svému podvědomí. Jednoduše řečeno: poznáním sebe sama člověk odstraňuje nemoci. „Lékaři jsou výborní diagnostici, klasická medicína řekne, co je špatně, který orgán je postižený, a potom koná tím, že například odstraní postiženou tkáň, ale příčina problému zůstává,“ říká Milan. Vhodná a nadmíru efektivní by byla podle jeho názoru spolupráce lékaře s terapeutem, ale dosud to tak bohužel nefunguje. Lékař by určil diagnózu a následovala by práce pacienta s terapeutem – společně by odhalili příčinu – trauma, se kterým by bylo nadále možno pracovat a odstranit jej. Tím by poškození orgánu ustoupila a nakonec zcela zmizela.

Co je trauma?
Trauma je biologický konflikt, který se odehraje uvnitř, ale projevuje se navenek, a jehož projevem jsou negativní emoce. Dá se dobře poznat skrze tělesné pocity. Podle vzorce: „těžké emoční zážitky = trauma = biologický konflikt = konkrétní nemoc“ dokážeme sami na sobě poznat, že se něco děje. „Pod pojmem trauma nevnímáme pouze události, které jsou pro jeho vznik zjevné, například sexuální zneužití, úmrtí blízké osoby, autonehoda, fyzické násilí, ale i situace, které nejsou z vnějšího pohledu zcela patrné.“ Patří sem ale i pobyt dítěte v nemocnici bez přítomnosti matky, rozchod s partnerem, komplikovaný porod, nezodpovědný styl života matky během těhotenství, nepřítomnost rodičů v dětství a mnoho podobných situací Zdůrazňuji, že traumaterapie nenahrazuje lékařskou péči. Terapie vede Milan podporu sebeléčby a jejich počet stanoví vzhledem k individuálním potřebám každého klienta. „Jedná se o osobní rozvoj v oblasti poznávání příčin tělesných a duševních potíží. Mnoho lidí říká, že žádné trauma nemá. Ale jsou-li permanentně naštvaní, podráždění, mají trvale špatnou náladu, nespí nebo jsou neustále unaveni, je jisté, že v nich trauma někde dřímá. Jen si ho buď neuvědomují, nebo, a to je častější, si ho nechtějí přiznat.“ Slovo trauma pro nás bývá často strašák. Podívat se na svá traumata chce i jistou dávku odvahy. Odvahu otevřít se, a to hlavně sobě samotnému, a pak odvahu přijmout změny, které se poté začnou dít. Odhalením traumatu a prací s ním si člověk otvírá cestu ke svobodě a trvalému zdraví a uzdravení. „Jen si musíme začít uvědomovat souvislosti, to znamená poznat sám sebe a víc si sebe vnitřně všímat – například že se vám stáhl žaludek, nebo vás začaly bolet ramena poté, co vám někdo něco řekl.“ Jestliže se tyto stavy opakují, je zřejmé, že jim předchází nějaké trauma, stávají se chronickými a přichází nemoc. Člověk však sám neumí rozpoznat, proč se tyto věci dějí, a k tomu potřebuje odbornou pomoc.

Jak se projevuje trauma v běžném životě?
Každý silný emoční zážitek může vyvolat posttraumatickou reakci. Příklad: při autonehodě vnímá člověk vědomě fakt, že se lekne a očima vidí jen jednu věc. Ale podvědomí zaznamená všechny barvy, pachy, zvuky, tvary, vše, čeho se člověk v okamžiku nehody dotkl či ochutnal, čili vnímá všemi smysly. Takto si člověk podvědomě všimne například krvavé skvrny na silnici, ačkoli vědomě si na ni nevzpomíná. A když poté vidí někoho v červené bundě, rozklepe se, udělá se mu špatně a on neví proč. Opakuje-li se tato situace, může následovat nemoc. Dalším klasickým případem posstrauamtického jevu jsou alergie. Příklad: někdo vám řekne pod rozkvetlou jabloní, že zemřel někdo blízký. Vědomě vnímáte ztrátu a zármutek. Podvědomí ale zaznamená, že se vám stalo něco nepříjemného pod rozkvetlým stromem a pak v blízkosti každého rozkvetlého stromu spustí alergickou reakci. A vy nevíte proč, neboť jste v té chvíli vědomě nezaznamenali ani květy ani jejich vůni. Tělo se vás snaží chránit, abyste netrpěli, vyhodnocuje neustále všechny stavy a v podobném prostředí spouští obranné reakce. Člověk se takzvaně „zacyklí“ a takový stav se stává chronickým. Je-li to trauma, které splňuje přesně daná kritéria, utvoří se v příslušném místě na mozku otok, jehož umístění je dáno už z podstaty embryonálního vývoje. „Tyto souvislosti jsou přesně specifikované a podrobné vysvětlení, včetně praktických ukázek se každý dozví na mých seminářích. Obecně vzato, pokud se více zaměříte na sebe a svoje tělo, porozumíte mu a dokážete rozpoznat, co je spouštěčem nepříjemných psychických a fyzických projevů, můžete si z velké části pomoci sami a nemusíte se spoléhat při jejich řešení pouze na odbornou pomoc.“ Pojmenováním příčin těchto projevů, čili traumat, člověk eliminuje práci spouštěčů a reakce nejsou tak časté nebo tak intenzivní.

I nemoc má svoje daná pravidla….
Každá nemoc funguje podle vzorce: „začátek, průběh, konec“. Projeví se současně v mozku, na duši a na orgánu. Člověk se cítí osamocen, jeho sebeobranný reflex je oslabený a on sám není schopen racionálně a konstruktivně uvažovat. „Proniknete-li do těchto pravidel, bude spolupráce s nemocí jednodušší.“ Trocha teorie: jsme ve stavu normálu – je nám pohodlně a nemáme žádné obtíže. Nastane biologický konflikt – trauma – a onemocníme. Po stresové fázi nastává fáze hojení, během níž nastává kritický bod, tzv. krize hojení – máme pocit, že nemoc neustupuje, naopak se zhoršuje. Vytrváme-li, za určitých podmínek se náš stav zlepší a po čase se navrátí opět do normálu. Příklad: člověku se objeví ekzém, jehož původcem je trauma, o němž on neví. Postižený půjde k lékaři a ten mu předepíše s největší pravděpodobností kortikoidy či antibiotika. Začne léčení důsledku, nikoli příčiny. Je téměř jisté, že takový pacient se bude potýkat, možná doživotně, s problémy. Po aplikaci masti možná projevy ustanou, ale po čase se objeví znovu ve větší míře, člověka to obtěžuje, ale přijme fakt, že má ekzém, na který nic nezabírá. Možná podstoupí mnohá vyšetření a bude užívat mnoho preparátů, které zaberou jen na chvíli, aby mu daly naději na zlepšení, ale brzy přestanou účinkovat a ekzém se objeví znovu. V takovém koloběhu člověk bude žít a bude duševně i fyzicky vyčerpán. V tomto stádiu je vhodné použít jako podpůrné prostředky léčby např. homeopatika nebo bylinky a vyhledat pomoc terapeuta, který je na takové situace připraven. S jeho pomocí takový postižený odhalí trauma, ekzém se zmenší a začne se hojit. „Důležité je ustát krizi hojení, mohou se objevit puchýře, které prasknou, a člověk se vyděsí. Tuto fázi však nesmíte podcenit, je nutná a důležitá a zpravidla trvá jen několik hodin nebo den.“ Pomohou opět bylinky či homeopatika, která podporují hojení. Zde je nutná spolupráce se znalým lékařem, aby nedošlo ke kritickému ohrožení organismu. Jakmile postižené místo projde touto krizí, nastává stav normalizace. Jenže lidé zatím tyto postupy neznají, a toho, co neznají, se bojí. Stále více věří klasické medicíně, která používá léky, jimiž pouze potlačuje symptomy skutečného problému, a cyklus nemoci se neustále opakuje bez jakéhokoli zlepšení. „Když poznáte principy, o kterých jsem mluvil, víte, že takový průběh nemoci je úplně v pořádku a velmi brzy dojdete k uzdravení těla i duše.“

Více informací včetně kontaktů je tady

Příspěvek byl publikován v rubrice V roli novinářky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>