Nicolas Vainer – Bella a Sebastian

Nicolas Vainer – Bella a Sebastian

Žánr: Dobrodružná pro čtenáře od 9 let
Z francouzského originálu přeložila: Kristýna Brunclíková
Fotografie na obálce: Eric Travers
Ilustrovala: Barbora Kyšková
Odpovědný redaktor: Petr Eliáš
Výtvarná redaktorka: Alexandra Horová
Technická redaktorka: Arnoštka Svobodová
Vydalo:  Nakladatelství Albatros Media a.s., Praha 4
Rok vydání:  2014, číslo publikace 18363, 1, vydání, vázaná
Počet stran: 282
ISBN: 978-80-00-03459-1

Hodnocení:
Silnější kniha většího formátu s líbivou obálkou, na níž je fotografie chlapce s velkým bílým psem, je rozdělena do pěti částí. Každá část skrývá několik kapitol napsaných tak poutavě, že i můj dvanáctiletý syn, kterého do čtení jinak doslova kopu, strávil každou volnou chvíli v posteli s touto modrobílou knihou. A proto jsem Ondru požádala, aby ji zhodnotil. Koneckonců, je určena čtenářům od devíti let, tak ať se pěkně podělí o svoje zážitky. Tady jsou:

„Píše se rok 1943. Alpskou vesničku terorizují německé jednotky. Malý Sebastián žije se svým dědečkem. Společně zachrání malého kamzíka a dozvídají se o bestii, která žije v lese a zabíjí dobytek. Lidé z města se snaží ji chytit a zabít, ale Sebastián je proti tomu. Každý den chodí do lesa a hledá bestii. Konečně ji najde, ale potom se mu zase ztratí. Po několika dnech mu začíná být smutno, protože si s ním děti nechtějí hrát a stýská se mu po bestii. A tak jí nosí do lesa dary a doufá, že se objeví. Až jednou se to konečně povede. Bestie se objeví a Sebastián se raduje. Chce si ji pohladit, ale bestie utíká. Při procházce lesem s dědečkem vidí souboj dvou jelenů a ptá se, proč se perou. Děda mu vysvětlí, že se perou o samičku, která si vybere toho silnějšího. Zanedlouho se Sebastián opět setkává s bestií u vody. Zdá se mu, že má zanedbanou a špinavou srst a naláká ji do vody. „To je divné,“ říká Sebastián psovi. „Když jsi vyšel z vody, máš úplně bílou srst.“ Podívá se jí na bříško. „Ty nejsi pes, ty jsi fena. Jak z tebe mohou mít všichni lidi strach? Ty jim nemůžeš dávit ovce. Jsi pěkná a budu ti říkat Bella.“ Sebastián ji pohladil a vydali se na cestu k domovu. Když došli k ovčínu, prošel s Bellou mezi ovcemi a hle, ovce se nebály a Bella se taky o nic nepokusila. A tak se z nich stali kamarádi. Dědečkovi se to ale moc nelíbilo. Ale co mohl chlapec dělat? Každý má přece právo vybrat si kamaráda.“

A já bych, s dovolením, zkusila zhodnotit tuhle klasiku očima dospěláka. A říkám „klasiku“ říkám zcela záměrně, protože už jako malá holka jsem tenhle příběh hltala a za tu řadu let se dočkal několika knižních i filmových verzí a je stále živý. Já dám na první pohled. Alespoň u knih mě to nikdy nezklamalo. Obálku už jsem zmínila. Ten pes na ní je opravdu nádherný. Písmo uvnitř je příjemně velké a dobře čitelné, je tu dost dialogů, což mám ráda a mladý čtenář to jistě ocení, neboť mu ten příběh rychle utíká a díky dialogům má napětí a spád. A aby těch písmenek přeci jen nebylo moc, jsou tu pěkné a srozumitelné ilustrace, které souvisí s příběhem a úplně báječně dotváří celkovou atmosféru. Myslím, že slov už bylo řečeno až dost a teď je řada na vás. Buďte zase na chvíli dětmi a začtěte se do příběhu o přátelství a soudržnosti, lásce a obrovské odvaze.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Recenze na knihy, CD, divadlo .... Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>