Betty Mac Donaldová – Co život dal a vzal (CD MP3)

 

Co život dal a vzal_obálka

Žánr: Mluvené slovo/ CD MP3
Překlad: Eva Marxová
Čtou: Martina Hudečková, Taťjana Medvecká a Vilma Cibulková
Režie:
Lukáš Hlavica (Kdokoli může dělat cokoli)
Vlado Rusko (Morová rána, Dusím se ve vlastní šťávě)
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Zvukoví mistři: Tomáš Mykiška, Tomáš Gsöllhofer, Milan Křivohlavý
Interpreti hudby: Originální pražský synkopický orchestr, Jiří Strohner
Redakce přebalu: Bohdana Pfannová
Design: Alena Nievaldová
Vydal: Radioservis, a.s., Český rozhlas
Rok vydání: 2015
Celkový čas nahrávky: 12 hodin
EAN: 85902360750230
Hodnocení: 100%

Už je to dávno, kdy jsem se poprvé setkala s knihami Betty Mac Donaldové. Nejprve to byla ta tenčí v zeleném přebalu s, dnes už notoricky známým, názvem Vejce a já, ve které líčila s velmi osobitým nadhledem své zážitky městské ženy na slepičí farmě. Nemohla jsem se do ní ale pěkně dlouho začíst, pokoušela jsem se o to několikrát, ale nešlo to a nešlo. Odložila jsem ji asi na rok a potom, jakmile jsem ji vzala do ruky, zhltla jsem ji téměř „na posezení“. Asi jsem potřebovala dozrát. Nemohla jsem se s hlavní hrdinkou rozloučit a jako řízením osudu jsem dostala další, o poznání silnější, a na tu předešlou navazující, knížku Co život dal a vzal. Trávila jsem s ní spoustu času, opakovaně se k ní vracela a bylo mi s ní dobře.

Betty MacDonaldová se narodila  26. března 1908 jako Anne Elizabeth Campbell Bard a měla pět sourozenců. Náměty pro svoje humoristické romány čerpala ve svém vlastním životě, dá se říct, že psala jen to, co ji v životě potkalo, ať to bylo dobré nebo zlé. Všechny její romány jsou zasazeny do doby, ve které žila, jsou upřímné a bezprostřední. Možná proto si získaly velikou oblibu, obzvlášť u čtenářek. Betty byla několikrát vdaná a i přes útrapy a nejednu těžkou životní situaci nikdy nepropadala panice a despresi, všechno, co jí život uštědřil, brala s nadhledem a humorem. Nikdy se neutápěla v sebelítosti, to nebyl její styl. Naopak všechny kolem sebe držela nad vodou svým bezbřehým optimismem. Během svého bohatého života vystřídala několik zaměstnání, nejhorší životní zkušeností však bylo onemocnění tuberkulózou. Postřehy, prožitky a zážitky z plicního sanatoria ji ale nesrazily na kolena, naopak jich využila a se vším všudy je popsala v románu Morová rána.  Její život ukončila rakovina v roce 1958. Svůj odkaz ale zanechala pro příští generace. A rozhodně by nebyla ráda, kdyby nad jejím osudem někdo smutnil.

A právě když mě napadlo, že si Co život dal a vzal znovu přečtu, objevila jsem tohle cédéčko s veselou žlutou obálkou, na které je nakreslený psací stroj. Přišlo mi do ruky právě ve chvíli, kdy jsem na čtení neměla moc času, a tak jsem uvítala, že si tohle humorné vyprávění mohu připomenout okamžitě a přitom mi nebude stát ani koš nevyžehleného prádla. Stejně dobře se osvědčí při dlouhých cestách autem, například. A to, že jsem tady našla hned tři romány, mi udělalo opravdu obrovskou radost. O jejich interpretaci se postaraly tři dámy – tři stálice televizní a divadelní scény. První část – Kdokoli může dělat cokoli – načetla Martina Hudečková. Musím říct, že se mi její podání líbilo asi ze všech nejvíc. Cítila jsem jejího z hlasu radost, pohodu, přesně ty emoce, které tam měly být, a celkově na mě přednes působil, jakoby sama celý ten příběh žila, a ne že ho jen četla. Deset kapitol pojednává o životě v období hospodářské krize, kdy se Betty vrátila ze slepičí farmy a hledala si práci. Ke všemu přistupuje tak lehkomyslně, nepřipouští si žádné problémy, je ohromně pozitivní. Člověk má hned pocit, že celý svět je růžový. Jednotlivé kapitoly jsou odděleny vkusně zvolenými swingovými skladbami, které se tematicky báječně hodí. Tato část je dlouhá 3 hodiny a 56 minut. Druhou část – Morová rána – načetla Taťjana Medvecká. Přesto že je nezaměnitelný hlas velmi příjemný a hladivý, popisuje to vůbec nejtěžší období v životě Betty. Strávila osm měsíců v léčebně tuberkulózy. Její dcery Anka a Janka byly malé a ona s nimi nemohla být. Byla obklopená jinými pacientkami a personálem, vstoupili jí do života a na nějakou dobu se stali jeho součástí. Autorka tady otevřeně popisuje chvíle, kdy se sama v sobě loučila se životem a svými blízkými, jak vnímala fakt, že věci vzaly jiný směr a ona se začala uzdravovat. Tato část je dlouhá 3 hodiny a 53 minuty a i její kapitoly jsou oddělené stylovou hudbou. Poslední část – Dusím se ve vlastní šťávě – velmi pěkně načetla Vilma Cibulková. Tahle část vypráví období života Betty po svatbě s Donaldem, o tom, jak si našli bydlení ve velkém krásném domě na ostrově a o tom, jak dcery zvládaly období puberty. Stejně jako ve dvou předešlých částech, i tady jsou kapitoly oddělovány příjemnou, i když trochu hlasitější hudbou.

Nemám nic, co bych tomuto nosiči vytkla, ba právě naopak. Životní poznatky a moudra, které nám tady po sobě autorka zanechala, jsou doslova nadčasové. V každé společnosti přece lidé hledají práci a bydlení, prožívají trable a radosti se svými pubertálními potomky, v životě leccos ztrácejí i získávají. To jsou zákonitosti, které byly, jsou a budou. Proto mám pocit, že jsou stránky v jejích knihách pořád živé a přínosné v jakékoli době. Betty bere vše s nadhledem a humorem a dává čtenářům naději, že se dá všechno přežít a nezbláznit se a že se najdou i situace, které jsou mnohem horší. Jen je mi líto, že jsme se nemohli dozvědět, jak by se poprala se stárnutím a stařeckými neduhy. Odešla v pouhých padesáti letech, její čas se sice zastavil, ale s námi jakoby tu byla pořád.

Zaposlouchejte se do toho milého, opravdového a upřímného lidského vyprávění. V tom je výhoda cédéček. Pustíte si to dostatečně nahlas a můžete mýt nádobí, žehlit, plést, péct, nebo co zrovna potřebujete, anebo prostě jen tak sedět a necháte si to zvolna proudit do mozkových závitů. Já to tak dělám. Přemýšlím si u toho, směju se, popláču si a rozšiřuju obzory, někdy se i rozčiluju. To všechno k tomu přece patří, stejně jako k životu samotnému. Ještě jeden postřeh: vždycky mám raději knihu než film, protože kniha bývá obsáhlejší a podrobnější. V případě audio nosiče je to úplně jedno, protože kvalita je srovnatelná. Tady je to prostě slovo od slova, stejně jako v knize. Věřte mi, je to zaručeně antistresový prostředek. Tak to zkuste, máte-li rádi životní příběhy, které jsou smutné i veselé zároveň.

Příspěvek byl publikován v rubrice Recenze na knihy, CD, divadlo .... Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>