Není to k vzteku?

Místo toho, abychdnes vyzpěvovala se smíšeným sborem Buštěhrad někde v Chyňavě Ave Maria, potím se s hadrem kolem krku a tlukoucím srdcem v pelechu. A jako by toho nebylo málo, rozhodl se můj potomeček, že mě umoří svou dotěrností a uňouraností. Spíš mě dopálil až rozpálil. To vám je poděs, že nevím co s ním. Pořád jsem si říkala, jak s ním budu demokraticky vyjednávat a všechno bez násilí a příkazů, ale chyba lávky. Za čtyři roky života (resp. za poslední jeden) dostal na ten vyšpulenej zadeček víckrát, než já za celý život . A že jsem si to i já zasloužila, bez ohledu na to jestli jsem holka a nebo ne. Ale jak se říká „Škoda rány, která padne vedle“, a nebo „Ohýbej proutek, dokud je mladý“…
Já teda nevím, ale po dnešku mám pocit, že jeho už nic nezlomí. Nebo je to naopak?

Příspěvek byl publikován v rubrice Příběhy psané životem. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 komentářů u Není to k vzteku?

  1. Qenda napsal:

    Tak to sama jistě znáš, jak je to jako na houpačce, někdy zlatíčko a jidy mám pocit že se mi nic nedař, že je to vejlupek, se kterým nic, ale vůbec nic nehne. Propadám panice a roním slzy…Dneska třeba ne. Díky za slova, která mě opravdu pomohla.

  2. Helazd napsal:

    Quendo, já myslím, že jsi správná máma, buď úplně v pohodě.
    Moje děti byly od mala dost divoké, chtěla jsem dosáhnout toho, aby poslechly, když je třeba. Bála jsem se, že třeby někdy neposlechnou, když půjde o život. Takže byly chvíle, kdy fakt končila všechna sranda.
    Musím využít, toho že to tady nebudou číst, ale musím říct, že dnes, když sklízím plody výchovy mohu říct – dost dobrý. Zatím.

  3. Qenda napsal:

    Holky, víte jak mě to hřeje? Že to se mnou není zase tak úplně blbý? Díky!

  4. JANOVA napsal:

    Pokaždé, když jsem měla výčitky, že při výchově používám nedemokratické prostředky vzpomněla jsem si:
    a) na kočku, jak packou „masakrovala“ neposlušná koťata,
    b) na labuť, která měla housata vyrovnaná jako na řetízku a učila je si čistit a čechrat peří. Kdo nevyhovoval, dostal zobákem.
    Při výchově mláďat v přírodě žádná demokracie neexistuje.

  5. Helazd napsal:

    Plácala jsem je pravidelně všechny tři, do té vypolstrované části dětského těla, až do jejich deseti let. Pak to již nebylo třeba. Myslím, že jinak by mě umořily. Takto jsem zdá se, udolala já je.

  6. JANOVA napsal:

    Kde se tady dnes večer bereš? Moje zlatá, zkušenosti jsou nepřenositelné. Nic se nedá dělat, musíš milovaného začít usměrňovat, nebo se s ním nedomluvíš. Do jeho 15 let máš za něj plnou odpovědnost.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>