Vzpomněla jsem si dnes ránona pohádku o Budulínkovi.
„Budulínku, Budulínku, cožpak tváře, nos, ouška a krček, to už není tvoje? “ a babička namydlila hadřík a Budulínka řádně umyla… A Budulínek pištěl:
„Á áá babičko nech mě, já nechci, to štípe, no tak babi…“
Já jsem nenamydlila hadřík, snad proto že nejsem babička, ale když jsem viděla jak ONdra opatrně namočil jen dva prstíky, dotknul se svých očí a byl pryč, přesně jsem si vybavila jak to běží na té desce…
Dobré ráno!
To se tak někdy stane, mládě vstalo v pět a to je potom času… :-))
Žasnujaká jsi pilná včelka. Na tabuli visel už v 6.16.
Dobré ráno a hezký den. MSF