Boj o koblihu

Rusky hovořící pár bloumal rušnou ulicí. Ona v kostýmku,který jí moc nepadl, on v umouněných kraťasech, v ruce sáček se čtyřmi koblihami. Zastavili u květinářství a začali diskutovat. Ona chtěla, aby jí koupil květinu. Růži nebo gerberu. Chvíli si prohlížela vystavené zboží a těšila se, že si něco odnese. On stál a tvářil se nabubřele. Jí ukápla první slzička. A další a další. Štkala jako raněné zvíře. Pak si otřela tváře a vztyčila hlavu. Ukázala na sáček s plněným pečivem a její pohled říkal, že by si dala. Pán se otočil a poodešel. Živý rozhovor pokračoval dalších čtyřicet minut, během kterých paní třikrát plakala a dvakrát ukázala na pocukrovanou dobrotu v sáčku. Pán jednu snědl poté, co se vzdálil asi deset metrů od ní a otočil se k ní zády. Utřel prsty do kalhot a přistoupil k další debatě. Aspoň břečťánek … Paní se smířila s tím, že květina nebude barevná. Aspoň kus zelenýho kdyby bylo… Pán poodešel ještě třikrát.
Odešli v míru. Sáček byl prázdný a ona měla prázdné ruce v kapsách. V květinářství mezitím zavřeli.