„Nejde jen o to, něco vymyslet a pak tu káru tlačit před sebou sám, ale vtáhnout do toho další lidi a vytvořit síť, systém. Zatím to ještě moc neumím, ale učím se.“
Charismatický člověk se smyslem pro proporce, jak o něm říkají kamarádi. Nemá rád rychlá řešení. Je přítelem postupného vývoje – evoluce. Srdcem muzikant a starosta obce Únětice. To je ing. Vladimír Vytiska.
Ruku v ruce s hudbou
„Když se mě někdo zeptá, co jsem zač, obvykle říkám, že jsem muzikant. Pořád mě to baví a je to moje živobytí,“ říká skromně urostlý šedovlasý muž. Jeho vztah k hudbě a divadlu se formoval již v ranném mládí, kdy s kytarovým triem spolužáků děsil lektorky Osvětové besedy v Kostelci n.Č.lesy při přehrávkách svižných country songů, při nichž stříleli pro zvýšení efektu z kapslíkovky. Poté co nedokázal uspokojivě odpovědět na dotaz spolužáků, zda nezná nějakého basáka neváhal a začal hrát na kontrabas.
Na VŠE v letech 1975 – 1979 již jako kontrabasista a žák LŠU působil ve dvou souborech se zcela opačným zaměřením. Tuto rozpolcenost zakončilo roční působení ve sboru Vojenského uměleckého souboru v Táboře. „Pak jsem konečně dostal rozum a od roku 1982 jsem začal hrát s kapelou Nerez.“ V letech 1988 – 1992 se věnoval studiu hry na kontrabas na konzervatoři J. Ježka v Praze. „V roce 1992 jsem byl zvolen starostou a to už s mým účinkováním v Nerezu nešlo moc dohromady,“ zamýšlí se p. Vytiska. A tak v roce 1992 začal hrát s Pouťovým promenádním orchestrem, což byla parta, kterou prošla spousta lidí, např. kluci z Čechomoru. „Jezdili jsme po Evropě a hráli lidovku. Vnášeli jsme pohyb do velkých evropských cizích měst a vozili za to domů peníze, to bylo pěkné,“ dodává. Pak přišla éra se skupinou Snake Eaters s B. Strattonem. A tomu přibyly i další aktivity, např. spolupráce se S. Nálepkovou, účinkování v Dejvickém divadle a v neposlední, či spíše první řadě, divadlo SKLEP.
A co divadlo?
„Sklep, to je parta lidí, které mám rád. Jsou univerzální, inspirativní a tvůrčí.“ Tady zakotvil v roce 1995 a spolupráce trvá dodnes. Spolu s kolegy z divadla a zpěvačkou Lenkou Vychodilovou založil také skupinu Lemura a Ti3. Není to však jen Sklep. V roce 1997 se stal z p. Vytisky i dramaturg a autor hudby pro sdružení DivOch, což jsou ochotníci z Únětic a okolí.
V. Žilková jednou řekla: „Vládu mám sestavenou, ministrem kultury by byl pan Vytiska, který malou mrtvou vesnici proměnil v kulturní centrum okolních vesnic. Založil amatérské divadlo, ve kterém sám hraje. Je výjimečný.“ A opravdu je tu kulturní život velmi pestrý, ať jsou to hostující soubory, které sem vozí svoje představení nebo zdařilé nastudování Rybovy mše Vánoční, která letos vychází na 21.12.
Přemyslovské střední Čechy
Od roku 1991 byl pan Vytiska v zastupitelstvu obce a o rok později zasedl do starostovského křesla. „Nejsem schopen říct že jsem starosta a muziku dělám jako hobby a nebo že jsem muzikant a starosta jako hobby, nijak mezi tím nerozlišuji, je to obojí navzájem propojené. Zajímá mně územní plán, řešení odpadů a černých skládek, baví mně mluvit s lidmi a vytvářet prostory pro lepší komunikaci.“ S úsměvem vzpomíná na nové lidi, kteří se přistěhovali do Únětic a hned se tmelí s ostatními. A k tomu jsou kulturní akce jako stvořené. Ale zajímají ho i věci, které přesahují hranice vsi. Celé okolí, celý region. Před čtyřmi lety se začal angažovat v zájmovém sdružení Přemyslovské střední Čechy, které získalo podporu z programu LEADER , což je evropský program pro oživení a osamostatnění regionů. Cílem je aby se lidi víc poznali a víc spolupracovali. „A nás komunální politiky, z Velvar, Roztok, Slaného a dalších obcí zaujala možnost, že tomu můžeme nějak pomoci sami. Aby ty vazby nesměřovaly jen do Prahy, ale utvořily se uvnitř regionu. My jako sdružení jsme získali nějaké peníze, které budeme rozdělovat mezi jednotlivé subjekty. A to mě zajímá.“ V rámci sdružení PSČ vznikl projekt PřeDivO – přemyslovská divadelní orba, který na různých místech prezentuje působivá vystoupení – divadlo, tanec, tančírny, poutě. A možnost spolupráce začleněných obcí, ale i podnikatelů a neziskových organizací je nekonečná.
Kauza Letiště
Pan Vytiska zastupuje Sdružení obcí dotčených provozem Letiště Praha-Ruzyně v evropské asociaci ARC (sdružení letištních regionů). „Chceme být letišti silným partnerem. Ne s ním bojovat, ale chceme, aby s námi jednalo na rovinu, včas a aby se postavilo čelem k negativním vlivům leteckého provozu .“ Členství v evropském sdružení nám přináší zkušenosti a potřebné sebevědomí pro tato jednání. „My jsme ve středních Čechách ve špatné pozici. Katastr letiště je ve dvou krajích: Praha a Střední Čechy. Takže s trochou nadsázky můžeme říci, že pražáci mají vstupy na letiště a my máme ta letadla. A to je trochu nešikovné.“ Je potřeba pracovat s dobrou vůlí a s dobrým srdcem, a to se bohužel děje málokdy.
Starostovský diář opravdu nezahálí
text a foto: Qenda 1.10.2008