Jak to vlastně bylo…?

2 komentáře u Jak to vlastně bylo…?

1. qenda napsal:

   16.6.2009 v 11.33

   Milý Luďku,děkuju Ti za vyčerpávající povysvětlení, já jsem si myslela, že to takhle nějak bude….. Budu se držet svého pera a ty malé roztomilé figurky nechám těm, kdo to s nimi umí….. Děkuju za návštěvu a přijď zas :-))

   Odpovědět
2. Luděk napsal:

   16.6.2009 v 11.18

   Ahoj Qendo,zase jsem se byl podívat, co je u Tebe nového a jsem rád, žes opět nezklamala – ty Tvoje příběhy s Ondrou jsou prostě k sežrání. A k Tvému poslednímu komentáři na šachových stránkách: Každý nemůže porozumět všemu, jde v podstatě o komentování příběhu, který se odehrává na 64 políčkách šachovnice. Je to vlastně popis boje dvou armád, kde sice neteče krev, ale kde přesto dochází k taktickým manévrům, přepadům, úkladům, léčkám, ale i strategickým chybám, kde velkou roli hraje čas, kde vítězství (šachmat, neboli zajetí nepřátelského krále) je často dosaženo jen za cenu obětí části vojska na jiném křídle nebo dokonce králových nejbližších. A kde hraje velikou roli nejen důvtip, ale i krása a estetika – byť "jenom" krása překvapivých a logických kombinací. To vše je řečeno v poznámkách k partiím, kterým (bohužel nebo bohudík?) rozumí právě jen šachisté. Stejně tak málokdo rozumí jejich specifické šachové terminologii, která je pro ostatní smrtelníky-nešachisty většinou španělskou vesnicí. Jinak jsou ale šachisté – jak jsi už možná poznala – docela normální lidé, někdy je s nimi i legrace Měj se fajn, těším se na další Tvé příběhy. Luděk

   Odpovědět