Nikdy by mě nenapadlo, že touhle dobou, tedy téměř koncem února, budou kočkydělat takovejhle kravál! Jsem zvyklá, že takhle řvou v létě, ale v únoru? Už od osmi je domů slyšet přes zavřená okna, jak venku naříkají. Až se mi srdce svírá. Ať si tomu říká jak kdo chce, jestli se mrouskaj nebo namlouvaj nebo kdovíco ještě, je mi úplně fuk, ale ten křik je úplně nechutnej.
Když jsem to slyšela prvně, myslela jsme, že někde naříká dítě. Běhala jsem od okna k oknu, nic jsme přirozeně neviděla, ale srdce mi bušelo až v krku a já byla přesvědčená, že někdo rdousí dítě a nebo že někde odložené pláče v křoví. Svěřila jsme se jiným a ti se mi vysmáli.
„Copak jsi nikdy neslyšela…“
„Ne, neslyšela a doufám, že už hodně dlouho neuslyším.“ Jenže na vsi to jde jen těžko se s tím nesetkat.
Teď mi došlo, proč Ondra strašil ještě před chvílí a já ho plísnila za nekázeň a že bude ráno nevyspalej.
„Nemůžu usnout, maminko, a bojím se,“ přišel a plakal. Měla jsem za to, že si vymýšlí, jak je jeho dobrým zvykem.
„Čeho byses bál, šmudlo? Mazej do postele.“ Ale teď mi došlo, že mi to asi neuměl říct, nebo že nevěděl…. Poslední dobou mi říká že nechce abych se mu smála když něco řekne špatně. Ale já se mu přeci nesměju, o to víc mu vysvětluju. no takže možná ty protivný uřvaný kočky můžou za to, že moje miminko usnulo v půl jedenáctý a ráno ho budu tahat z postele jako mrtvolku.
Mizerný kočky!
Přesto jsi pořádmiminko… :-))
eeee
co to tu čte oko mé???? Já a miminko jo??? To už dávno ne……já už pamatuju prvohory, druhohory, třetihory…..šemíka když byl ještě hříbě….Jabločkovu obloukovou lampu, Křižíkovu tramvaj, erťák autobus, tatru 603, tatru 613, Husáka a převrat….a prej miminko…..:-) 
Všichni jsme pořádmiminka :-)) Ty taky
Gabrielo,doma to musí být taky pěkný nadělení!
Zrovna mám takovoukočku doma, je ještě malá, ale pudy už má. Naříká po bytě a když se objeví můj 17tiletý syn, může se zbláznit. Je do něj zamilovaná a myslí si, že je to kocour… Dan se musí ze všech stran zabarikádovávat ve svém pokoji a kočka na něj toužebně hledí skrze prosklené dveře a teskně mňouká… No, už je to naposledy, čeká na ni veterinář, jinak by se trápila. Vetrinář s kastrací, samozřejmě, ne s utracením
Jinak je báječná ale.
Jsem z města a takové typické "mrouskání" koček jsem ještě neslyšela. Jen jednou jsem uslyšela výkřik nějakých koček, jak se mezi sebou prali. Zprvu jsem si myslela, že někdo týrá nějakou holčičku… Takže se nedivím ani Vám, že jste nevěřila, že jsou to kočky a ani Vašemu synovi, že se bojí…