Všechno už máme…

„Maminko, já chci abys byla se mnou doma,“povídal mi ONdra tuhle ráno, když jsem ho soukala do bundy.
„Ale jdi ty,“pohladila jsem ho po baculatétváři. „Užiješ se s dětma a za chvíli jdeš domů.“ Ještě že nemá pojem o čase, to za chvíli mělo být ve čtyři odpoledne. A teď bylo půl sedmé ráno…
„Ale my už všechno máme a nic dalšího nepotřebujeme.“ To byla jeho upřímná odpověď. Pokaždé mu totiž vysvetluji, že musím do práce abych vydělala korunky a potom jsme mohli něco koupit. A jeho mozeček prostě pracuje po svém. Roztomilé děti!