Pytlíky

Dnešní den začal velmizvesela.Nejdřív jsem strčila ruku do trní, když jsem ONdrovi mávala při odchodu ze školky.Tři krvavé šrámy okamžitě ozdobily moji ruku.A potom jsem si mezi vrátky, jen tak mimochodem, všimla že jsem vyrazila za šatničky v krásných, čistě vypraných návlecích s medvídky.Hnala jsem po chodníčku jakoby nic. Ještě že mě nikdo neviděl.Ta příhoda mě tozesmála a udělala mi fajn pocit na celý den. Všichni jsme pořád tak trochu děti.
Odpoledne jsem pytlíčky poctivě vrátila do košíku u dveří a celá vysmátá vyprávěla ranní příhodu paní učitelce – mojí kamarádce.
„Představ si, že tyhle dva pytlíky se mnou dneska jely do Prahy a zpět.“
„Fakt jo?“ Smála se “ A kde jsi to zjistila, žes je nesundala?“ Asi to není tak neobvyklé.
„U branky. A už jsem se nechtěla vracet.“
„U branky,“ mávla rukou. „To já jsem lepší. Já jsem v nich došla až k autu, nasedla, dojela k pumpě, natankovala a když jsem šla platit, tak mě prodavač nenápadně upozornil. Ale to už se výborně bavilo asi pět dělníků, kteří stáli opodál.“
„Tak to jsi fakt lepší,“ musela jsem uznat.

Představa, že v sexy minisukni a kožíšku měla na nohách pytlíky s beruškama …