Láska je láska

Nevkusně oblečená blondýnka, podle mého odhadu tak patnáctiletá. Tmavovlasý chlapec
s uhrovitou pletí s okousanými nehty. On v ruce žmoulal třicetiletou igelitku a ona květinu v papíru, kterou od něj zřejmě dostala a která jí evidentně překážela.
Na peróně mu seděla na klíně a její krajková sukýnka s volánky kratší než mini ukázala lidem okolo všechno, o čem on neměl možná ani tušení. Nastrkala ho do vagónu, zatlačila do sedadla a svou útlou ručku mu hodila kolem krku. On jí něco říkal a snažil se usmívat, leč ona k němu promlouvala výhradně řečí svého těla. Smyslně si olizovala rty, potom jemu ucho a když její jazyk začal brázdit náznak jeho řídkého strniště, pán sedící vedle nich odvrátil tvář na druhou stranu.
Na další stanici přisedl muž věku kmeta na sedadlo vedle ní a bezostyšně si ji prohlížel. Dívka strhla chlapcovu hlavu do svého klína a ten jí, téměř přidušen její druhou útlou ručkou, začal špičkou jazyka olizovat koleno. Rozhihňala se jako smyslů zbavená. Muž vedle ní se naklonil, aby lépe viděl a chlípně se usmíval. Nechtěla jsem se tam dívat. Ne snad, že bych chtěla nenarušovat jejich intimní chvilku, ale prostě mi to připadalo nevkusné. Pánovi už méně. Kulil oči a těm dvěma to bylo úplně fuk. Měli jeden druhého a svět pro ně neexistoval. Vzpomněla jsem si na svých –náct a hořce se pousmála. Tenkrát byla jiná doba, dneska se smí úplně všechno.
Chlapec se snažil vymanit z pevného sevření a růže, na kterou šetřil ze svého kapesného, to viditelně nepřežila. Cítila jsem, jak se zraky kolem sedících upínají na milostnou etudu dvou puberťáků. Chlapec se vysoukal a způsobně si sedl. Dívka se k němu přisála a do další stanice to vypadalo, že už tak zůstanou na věky.
„Hradčanská,“ hlesla. „Dobrý.“ A jejich hlavy se opět spojily v jednu. Pán s odvrácenou tváří znechuceně vystoupil a mezi dveřmi pohrozil holí. Ten druhý pán hlasitě polkl. Dívka si otřela zarudlá ústa a její ruka našla chlapcův rozkrok.
„Dejvická, konečná stanice …“ Blond hlava sebou cukla a vlasy se rozletěly do všech stran. Vagón se vyprázdnil a ti dva se zvedli. Na peróně pod schody se k sobě znovu láskyplně přicucli a kdoví, možná tam stojí ještě teď.
Holt, láska je láska a ta si prostě nevybírá….