Žánr: Detektivní
Nakladatelství: JaS, s.r.o., Praha 5
Obálka: Alexandra Horová
Rok vydání: 2013, 13. publikace, vydání první, vázaná
Počet stran: 184
ISBN: 978-80-87654-00-2
Hodnocení: 100%
Iveta Svobodová má dar zaujmout. Stíny minulosti z cyklu Příběhy emeritního poldy jsou knihou napsanou přesně pro tu náladu, kdy se člověku nic nechce a nejraději by zalezl do postele s knížkou. A tohle je jedna z knih, která vám udělá společnost ve stavu „na duši nic moc“.
Vzala jsem si ji do postele s tím, že mám tak na týden o čtení postaráno. Jenže mi stačily tři večery a už jsem četla epilog. Příběh je napsaný srozumitelnou češtinou, která vychází z běžného života. Bez vulgarit a ohavností vám slova plynou do hlavy úplně sama a bez zaškobrtnutí. Kapitoly jsou tak poutavé, že vám nedovolí knížku odložit. Sama jsem to zažila. Nechtělo se mi přestat, potřebovala jsem vědět, co bude dál, protože kapitola končila buď otazníkem, anebo tak napínavě, že nebylo možné se odtrhnout.
Byla mi blízká i proto, že děj je zasazen do míst, která znám, kde jsem trávila dvě dovolené – na kokořínsku. Nečetla jsem detektivku pěkně dlouho a českou detektivku jsem vlastně nečetla ani nepamatuju. Zabrala jsem se do příběhu policisty, který právě odešel do penze, Luboše Neumanna. Těší se, jak si bude užívat novou životní roli – hostinského ve svém penzionu, který si nedávno se svou ženou Alenou koupili nedaleko Mělníka. Sotva se však stačí rozkoukat a seznámit se s lidmi v okolí, už tuší, že něco není úplně v pořádku.
Všechno odstartuje smutnou událostí v rodině lékaře, žijícího nedaleko. Hned od začátku tady ale Lubošovi něco nehraje A tak se, i přesto, že už je vlastně civil, pouští na vlastní pěst do vyšetřování podivných okolností smrti tří synů… Do případu se zapojila i Lubošova kolegyně, vlastně už bývalá, a šetření nabírá rychlé obrátky, stejně jako další a další indicie, které se zjevují jedna za druhou. Zdánlivě neřešitelnou záhadu rozplete Luboš s pomocí několika přátel během necelých dvou týdnů.
A jak to dopadne, to nechť si odhalí každý čtenář sám. Jak říkám, pro zimní večery, kdy se vám nic nechce, je tohle čtení přímo ideální.
knížku jdu hned po svátcích shánět.
Kdybyst nesehnala, dejte vědět

A až ji seženete, dejte vědět taky
Knížku si jdu koupit hned po svátcích a moc se na ni těším. Z.
Bezva, to bude mít Iveta určitě radost

Já ji dám určitě ještě nejméně jednou