SATURNIN – Zdeněk Jirotka

SATURNIN: Myslím, že je to kniha, která by měla být vepsaná zlatým písmem do klenotnice české literatury.Já osobně neznám nikoho, kdo by ji neznal. Kdo by neznal toho svérázného chlapíka, sluhu s velkým es a člověka, který si s vtipem sobě vlastním umí poradit v každé situaci. Kdo by neznal ten obrázek, jak rozkládá lehátka na terase, či jak říká, že nikdo není dokonalý, pane. Jak tvrdí, že jeho pán skolil medvěda stativem fotoaparátu, nebo jak… Vždycky mi pomůže, když je mi smutno, i když je mi veselo. Když je mi smutno, můžu nalistovat kdekoli, a vím, že se zasměju. Když je mi veselo, můžu nalistovat kdekoli a je mi ještě veseleji. A tohle umí jen ta správná kniha. A jsem ráda, že ta moje „správná“ je opravdu a jenom česká.
P.S. S Ondrou chodí do školky i synek pana Oldřicha Víznera. Pokaždé, když ho potkám, vloudí se mi na tvář úsměv. Pokaždé mám chuť mu říct, že on už pro mě vždycky bude panem Saturninem. Zatím jsem tu odvahu nenašla odvahu, ale třeba jednou …