Inzerát

ON si podal inzerát – hledá prima mamču . ONA hledá přítele . Dlouho zvažuje .
pondělí
Konečně si koupila noviny. Našla jeho inzerát s telefonním číslem.Napsala mu SMS .
Odpověď přišla vzápětí. Může jí zavolat? Může, večer. ONA má teď program .
Večer zavolal a byl to zajímavý rozhovor. Shodli se na tom,že mají příjemné hlasy.ON jí bez dlouhého pobízení řekl svůj životní příběh.ONA mu řekla jen část . Celý příspěvek

Rubriky: Srdcem a očima | 2 komentáře

Poznávání

Nožičky rády by stály,
Zatím se jim to nedaří,
Ptáčkové trošku se smáli,
Z venku je cítit předjaří.
Jak dojemné, když sám sebe nachází :
Prstíky – válečky, ouška a očka,
Už vidím, jak zaleze za čas do mlází,
vyrazí mámě vstříc, jak věrná kočka

Rubriky: Něco pro děti | Napsat komentář

Watanay

Zas v náruči mi tiše spí
Když Watanay mu zpívám,
I on se ji jednou naučí,
Zatím se jenom dívá
Očima modrýma jako len,
ručka mě hladí po tváři,
těžký byl jeho dnešní den,
úsměvem zítra zazáří.
Když je mi smutno, jdu k němu hned,
Je moje všechno – mé srdce, můj dech …

Rubriky: Něco pro děti | Napsat komentář

Zvířátková

Šla žirafa po městě,
Nesla nákup za dvě stě.
Potkala jí slepička,
Nesla čtyři vajíčka.
Když zabimbal zvon,
Proti nim šel slon.
Že prý hodně spěchá,
Hroch už na něj čeká.
Schůzku mají naštěstí
V cukrárně na náměstí

Rubriky: Něco pro děti | Napsat komentář

Muselo to být?

1. kapitola
„Maminko, a kdy se vrátí tatínek?“ Děvčátko leží pod pokrývkou a zápasí s horečkou.
„Nevím, Pavličko, snad brzy.“ Diana namočila hadr do vody a pokládá jej děvčátku na čelo. Povzdychne si. „Proč my máme zrovna takovou smůlu, proč má, holčičko moje, zrovna takovýho tátu?“ Utřela si slzu, která jí začala stékat po tváři. Celý příspěvek

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Sen…?

Viděla ho pootevřenými dveřmi. Ale nebyl tam sám. Zpočátku by si toho snad ani nevšimla, ale když se pozorně zadívala, všimla si letmého stínu, který se mihnul po stěně.Její pozornost byla ale upřena na Robina. Ležel na posteli, jeho chodidla se dotýkala podlahy, nohy měl roztažené a ten výraz, jaký měl v obličeji si Marika nemohla vybavit za celé dlouhé měsíce snad ani jednou. Co se to s ním děje? Cítila se najednou tak slabá, opřela se o dveře a potichu sledovala, co se vedle odehrává. Celý příspěvek

Rubriky: Příběhy psané životem | 1 komentář

Dešťová

Jak kapky stékají po stěnách stanu
Má duše se trochu zatemnila
Snad viník byl déšť když přišel si k ránu
Co přinese mi jsem netušila

Řek´ někdo “Když prší, to prší ti štěstí“
Ten neznal jak u mě to chodí
Že jednou jsou kapky jak údery pěstí
Jindy zas příjemně hladí

Mé nitro je spojeno s dešťovou sonátou
Mé tělo se do rytmu kývá
Já bráním se ale být takovou Renátou
Co s deštěm jen smutná bývá

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Cestovní z mého života

Po výstupu na koleje – z vlaku
ze mě pěkně leje

Vezmu batoh, utíkám
motoráček dobíhám

S funěním a hekáním
výpravčici odháním

Ještě chvilku, ještě já !
To se přeci nedělá

Nemůžu se příště ani
na to, co mi řekne paní
v informacích spolehnout,
musím zajít na úřad
zakoupit si jízdní řád
potom v klidu usednout

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář