Archiv rubriky: Ondrovy hlášky

Vyprávěla mi včera sestra Janča, jak byla s ONdrou v neděli na procházce. „Teto Jano,“ řekl vážně celý uplahočený, jak jel na malé odstrkovací motorce, kterou už o dva roky přerostl.

ONdra byl po dlouhé době, neb měl neštovice a nemohl se koupat, ve vaně.

Žádná velká věda. ONdra to zvládnul už jako dvouleté dítko bravurně a sám:

„Dobrou noc, pápá, bobku.“ volala ONdra, když jsem ho hnala večer do postele, poté…

Volám synka, ať jde na večeře… „Budeš to mít studený, ONdrí, pojď honem…“ Dostalo se mi odpovědi :“ Maminko, no tak nedělej paniku…“

Při jedné ONdrově návštěvě toalety mě zaujal několikavteřinový monolog, který jsem zaslechla. Připlížila jsem se potichu a poslouchala, jak ONdra se skloněnou ke svému klínu povídá:“ No to si hodnej, bloučínku, jak pěkně čůláš, ale moc to nebylo, ještě plidej…“

Chodil tuhle synek po kuchyni, rozhazoval rukama a volal:“ Bejby bejby, mám tě lád…“ A na důkaz opravdové lásky mi dal pusu přes celou tvář