Jdu se …

Napadlo mě nedávno, na kolik různých způsobů se dá vyjádřit jedna jediná věc. Snad bych o tom nikdy ani nepřemýšlelanebýt hlášky jednoho pána u benzínové pumpy.
„Jdu se vychcat,“ ozvalo se odkudsi zezadu a mě ta věta uvízla v hlavě. Když pominu, že si ten člověk neuvědomil, že u pultu mohou stát zákazníci, jako třeba já, a mohou být i pohoršeni. To sice nebyl můj případ, jen jsem překvapeně pozvedla obočí, ale ta tři slova mi nedají spát. Přemýšlela jsem, kolik všelijakých vyjádření a pojmenování na toto téma jsem už slyšela.
„Mami, či lůlat,“ volala malá našňořená holčička na maminku v parku.
„Já bych chtěl to…,“ rozpačitě křížil nohy školáček. „Čůrat,“ pošeptal babičce a tváře se mu zarděly.
„Hele, jdu na hajzl,“ sdělila osmačka svojí spolužačce o velké přestávce.
„Jdu s pískem, dete někdo taky?“ zvedl se od piva středoškolák v branické hospůdce.
„Promiň, jdu na holky,“ špitla dívka kolem dvaceti svému milému ve vinárně poté, co vyprostila svou ručku z jeho křečovitého sevření.
„Omluvte mě, jdu na toaletu,“ dáma s boa kolem krku se otáčí a ladným krokem opouští distingovanou společnost.
„Jdi se vycikať,“ říkala babička mojí spolužačky.
Jít se cokoli mi roztočilo kolotoč myšlenek. Ať tomu každý říká jak chce, ale určitě je mnoho způsobů jak sdělit tak, aby každý věděl a přesto okolí netušilo, nerozesmálo se, nepobouřilo ….