Pane doktore, na slovíčko… Častější výskyt infekcí dýchacích cest u kuřáků tabáku (Regenerace listopad 2010)

MUDr. Jozef Čupka – všeobecný praktický lékař s poradenskou praxí zdravého životního stylu, dále poradnou pro odvykání kouření tabáku a snižování hmotnosti, odborný garant programu Společnosti pro prevenci nemocí a preventivních programů Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP (Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně). Zvolil téma, které je v podzimních měsících velmi aktuální – častější výskyt infekcí dýchacích cest u kuřáků tabáku.

Proč je výskyt tohoto onemocnění u kuřáků tabáku častější?

„Kuřáci mívají obecně více obtíží během celého roku, ale na podzim je to ještě horší. Podmínky podzimních měsíců, kdy ráno je chladno, přes den teplo a večer zase chladno, jsou ideální k tomu, aby se organismus podchladil. Celková zvýšená vlhkost umožňuje mnohem lepší šíření infektu během kašlání nebo kýchání – tzv. kapénkové infekce, které následně létají vzduchem. V tomto období postihují kuřáky více, než ostatní průměrnou populaci, infekce dolních dýchacích cest, což jsou záněty průdušek a plic. Kuřáci tabáku mají všechny sliznice permanentně drážděné kouřem, který obsahuje nejen zhruba 50 nádorotvorných látek, ale i další škodliviny – např. arzén, těžké kovy, dioxiny, kyanid, oxid uhelnatý, formaldehyd i polychlorované bifenyly. Drážděné sliznice dýchacích cest, jsou kouřem „lépe připraveny“ na infekt z vnějšího prostředí. Nejčastěji se jedná o onemocnění virem, ale v nemalé míře kuřáky postihuje i bakteriální onemocnění. Samozřejmě to nejsou jen zmíněné sliznice, které kouřem trpí, ale v podstatě každý orgán v lidském těle nese negativní stopy této nevhodné aktivity.“

Probíhá léčba nachlazení stejně u kuřáka jako u nekuřáka?

„Léčba probíhá obdobně, ale u kuřáků je třeba brát v úvahu fakt, že mají díky kouření podklad pro chronické záněty průdušek a obstrukční nemoc plic. U nekuřáků jsou častější virové infekty. Virus se dostává do buňky, která s ním bojuje sama bez pomoci antibiotik, nepůsobících v buňce, ale na povrchu buňky, a hlavně nepůsobících na viry. Virů, které mohou způsobit onemocnění dýchacích cest je více než 250, takže není každá viróza hned „chřipka“. Virosa je název pro onemocnění, když člověka škrábe v krku, má mírně zvýšenou teplotu, kašle nebo smrká. Lze ji případně označit i za onemocnění „chřipkového typu“. Klasická chřipka se jeví obdobně, ale příznaky mají výrazně silnější charakter. Ať je to silný suchý kašel, bolesti celého těla, silné pálení v krku, celková únava i vysoké teploty. Tyto projevy mohou být život ohrožující, obzvláště u malých dětí a starších lidí, protože jejich organismus nezvládne boj s chřipkovým virem. Dále bychom měli zmínit i bakteriální onemocnění, která často mívají právě kuřáci a na která lékaři nasazují účinná antibiotika.“

Kdy je ten správný čas pro nasazení antibiotik?

„Je vhodné je nasadit ihned, jakmile zjistíme bakteriální onemocnění. Empiricky víme, že na podzim bývá kolem 80% nemocnění virového typu, čili není na škodu zhruba tři dny počkat. Pokud má pacient teplotu kolem 37 stupňů, rýmu, lehce pokašlává, případně i odkašlává a škrábe ho v krku, mělo by v případě virového onemocnění dojít po třech až pěti dnech k samovolnému zlepšování stavu. Pakliže k němu nedojde, nebo naopak se stav zhoršuje, je dobré navštívit lékaře a s největší pravděpodobností se jedná o onemocnění bakteriální. V ambulancích využíváme výtěry z krku či nosu a odběry krve, které umí rozlišit mezi virovým a bakteriálním onemocněním. Dnes již máme k dispozici ambulantní „POCT – point of care testing “ přístroje, které změří nejen ukazatele akutního zánětu, tzv. CRP, což je metoda velmi rychlá a s okamžitým výsledkem. Z kapky krve z prstu během zhruba tří minut zjistíme, o jaké onemocnění (virové či bakteriální) se jedná.“

Co tedy poradíte kuřákům, ale i nekuřákům, přijdou-li za Vámi s obtížemi horních cest dýchacích?

„Pokud to shrnu, lze tři až pět dnů počkat, pokud možno v klidovém režimu s dostatkem tekutin a v teple a léčit se doma sám a pokud obtíže neustanou, navštívit lékaře. Není opravdu nutné hned běžet k lékaři. Pokud jsou ale obtíže výraznější jako bolesti kloubů, svalů, vysoké teploty, raději ať přijde pacient co nejdřív. U kuřáků záleží na tom, jak dlouho kouří, protože s délkou kouření lze očekávat i další přidružené nemoci, na které většinou umírají. Samozřejmě plíce bývají v horším stadiu u silných kuřáků (vykouří více než 20 cigaret denně), než u těch, kteří kouří kratší dobu. Ale i u mladších kuřáků dochází ke změnám na průduškách důsledkem neustálého dráždění kouřem. Ve své ordinaci vedu poradnu pro odvykání kouření a řeknu-li to jednoduše, tak platí následující:
Přestane-li člověk kouřit, je méněkrát do roka nemocen, ušetří hodně peněz, cítí se celkově lépe a v neposlední řadě si prodlužuje život o deset až patnáct let. Takže obecně vzato je rozhodně prospěšnější nekouřit.“