Rubriky
- Čeština je krásná (32)
- Četli jste…? (8)
- Fotogalerie (48)
- Kdo jsem já? (9)
- Něco o jídle… (5)
- Něco o zdraví … (8)
- Něco pro děti (14)
- Nezařazené (61)
- ONdrova galerie (7)
- Ondrovy hlášky (97)
- Přečtěte s vašimi dětmi (3)
- Příběhy psané životem (176)
- Rady báby Dymákové (4)
- Recenze na knihy, CD, divadlo … (93)
- Skafocefalie (7)
- Srdcem a očima (12)
- Trocha poezie… (1)
- V roli novinářky (119)
- Vtípky a legrácky (8)
- Zajímavosti (101)
- ŽELÍZY 2009 (6)
Nejnovější komentáře
Archivy
- Leden 2017
- Červen 2016
- Květen 2016
- Duben 2016
- Březen 2016
- Únor 2016
- Leden 2016
- Prosinec 2015
- Listopad 2015
- Říjen 2015
- Září 2015
- Srpen 2015
- Červen 2015
- Květen 2015
- Duben 2015
- Březen 2015
- Únor 2015
- Leden 2015
- Květen 2014
- Říjen 2013
- Květen 2013
- Březen 2013
- Únor 2013
- Leden 2013
- Prosinec 2012
- Listopad 2012
- Říjen 2012
- Září 2012
- Srpen 2012
- Červenec 2012
- Květen 2012
- Duben 2012
- Březen 2012
- Únor 2012
- Leden 2012
- Prosinec 2011
- Listopad 2011
- Říjen 2011
- Srpen 2011
- Červenec 2011
- Červen 2011
- Květen 2011
- Duben 2011
- Březen 2011
- Únor 2011
- Leden 2011
- Prosinec 2010
- Listopad 2010
- Říjen 2010
- Září 2010
- Srpen 2010
- Červenec 2010
- Červen 2010
- Květen 2010
- Duben 2010
- Březen 2010
- Únor 2010
- Leden 2010
- Prosinec 2009
- Listopad 2009
- Říjen 2009
- Září 2009
- Srpen 2009
- Červenec 2009
- Červen 2009
- Květen 2009
- Duben 2009
- Únor 2009
- Leden 2009
- Prosinec 2008
- Listopad 2008
- Říjen 2008
- Září 2008
- Srpen 2008
- Červenec 2008
- Červen 2008
- Květen 2008
- Duben 2008
- Březen 2008
- Únor 2008
- Leden 2008
- Prosinec 2007
- Listopad 2007
- Říjen 2007
- Září 2007
- Srpen 2007
- Červenec 2007
- Červen 2007
- Květen 2007
- Duben 2007
- Březen 2007
- Únor 2007
- Leden 2007
- Prosinec 2006
- Listopad 2006
- Říjen 2006
- Září 2006
- Srpen 2006
- Červenec 2006
- Červen 2006
- Květen 2006
- Duben 2006
- Březen 2006
- Únor 2006
- Prosinec 2005
- Říjen 2005
- Září 2005
- Srpen 2005
- Červenec 2005
- Červen 2005
- Květen 2005
- Leden 2005
- Srpen 2003
- Březen 2003
- Listopad 2002
- Prosinec 2000
- Leden 2000
Základní informace
Archiv autora: Qenda
Co řekl Jan Werich
“ Humor se nedá naučit. A snad ani odnaučit. Humor je vztah k životu a k lidem. Kdo humor nemá, je chudší než ten, kdo se s humorem narodil.“ A to mi tak mluví ze srdce, že k tomu nemám … Celý příspěvek
Rubriky: Zajímavosti
Napsat komentář
Pohádka nad pohádky
Zachtělo se mi zase jednou do kina. Na pohádku, jak jinak… Našli jsme s mým mužem Tomem Fimfárum 2, jsme totiž oba stále tak trochu děti. Kdoví, jestli to bude někdy jinak. Nechtělo se nám ale trávit společný čas mezi … Celý příspěvek
Rubriky: Zajímavosti
5 komentáře
Další plány…
Další plánované kroky či krůčky budou patřit dětem. Vymysleli jsme s ONdrou malé lesní skřítky Hodníčky, kteří vylézají ze svojí chaloupky pod vysokým dubem jen v noci, když sluníčko spinká. Chodí po lese a pomáhají zvířátkům, která pomoc potřebují. ONdra … Celý příspěvek
Rubriky: Nezařazené
Napsat komentář
ONdra aneb …
Takhle nějak podobně se bude jmenovat moje nová, první a opravdová kniha. Někdo ví a někdo ne: když se můj synek narodil měl vrozenou deformaci lebky – skafocefalii. A já jsem se rpzhodla že o tom napíšu. Aby ostatní maminky … Celý příspěvek
Rubriky: Nezařazené
1 komentář
O BROUČKOVI
Leze leze brouk vítr do něj fouk roztočil ho dokola zavolejte doktora roztočil se brouk Tak tohle vymyslel můj ONdra, kterému je 3 a půl roku. Vypadlo to z něj v neděli 5.3.06 a od té doby mi to neustále … Celý příspěvek
Rubriky: Nezařazené
2 komentáře
ŠOFÉRSKÁ
Jede řidič Petr má pletený svetr a vlněné ponožky je mu teplo na nožky Jede řidič Petr veze v kapse metr s ním si doma změří dřevěný rám dveří Chvátá řidič Petr a s ním hnědý setr doma jistě dostanou … Celý příspěvek
Rubriky: Nezařazené
Napsat komentář
Prostě cirkus
Neděle odpoledne. Jedeme na výlet. Do cirkusu. Kdybych někomu vyprávěla, že jsme jeli na druhou a představení bylo od tří, řekl by nejspíš, že to se stane. Kdybych řekla, že se mi dítě během té hodiny, co jsme čekali u … Celý příspěvek
Rubriky: Nezařazené
2 komentáře
Ruka
Pondělí ráno. Přeplněný autobus. Utrhla naštěstí sedadlo hned u předních dveří. Všichni ospalí a apatičtí po prožitém víkendu. Vydýchaný vzduch a pochrchlávání ze všech stran. Evropská třída jako obyčejně kolem sedmé ráno beznadějně ucpaná. Pohled na hodinky, pohled před sebe. … Celý příspěvek
Rubriky: Nezařazené
Napsat komentář
Dvě vteřiny
Nemohlo to trvat déle než dvě vteřiny. Stalo se to jen pár desítek metrů ode mě. Jela jsem autobusem a stejně jako ostatní lidé kolem skoro nic nevnímala. Stála jsem v uličce a po celém dni v práci měla téměř … Celý příspěvek
Rubriky: Příběhy psané životem
Napsat komentář
Náš první týden
Pondělí Na to, že jde první den do školky se choval dost suverénně. Vstal v šest a s prohlášením, že je ráno a jdeme teda konečně do té školky se nechal obléknout. Ze šatničky mi utekl dřív, než jsem si … Celý příspěvek
Rubriky: Příběhy psané životem
Napsat komentář
Zdání klame
Tak jsem to zakřikla. Poté, co můj milý synek úspěšně zdolal nástrahy prvního půldne ve školce bez jediného mrknutí oka, jsem po dvou dnech musela čelit hysterickému výstupu, že mě nikdy neopustí a že chce být jenom se mnou. Držel … Celý příspěvek
Rubriky: Příběhy psané životem
Napsat komentář
Zrada
Dnešní ráno jsem si teda představovala úplně jinak. Můj synek jde prvně do školky. Po třech letech intenzivního soužití s mámou bude vhozen do každodenního koloběhu, povinností a nutností. Připravovala jsem se na ten den celou věčnost. První indicií, že … Celý příspěvek
Rubriky: Příběhy psané životem
1 komentář
Ze života
Jasně si vzpomíná, že se na ten den dlouho připravovala. Pečlivě vybírala oblečení, boty a doplňky. Dbala na to, aby všechno bylo perfektní, aby neopomněla ani nejmenší detail. Aby nemusela čelit ani jediné výtce, že něco není tak, jak má … Celý příspěvek
Rubriky: Příběhy psané životem
Napsat komentář
Jak kdy…
Pokaždé, když můj tříletý synek vyvede nějakou tu lotrovinu, dmu se hrdě pýchou, že jsem to ustála a ujišťuji sebe i okolí, že mám výtečnou průpravu do budoucna, kdy bude starší a vynalézavější a že už mě snad ničím nemůže … Celý příspěvek
Rubriky: Příběhy psané životem
Napsat komentář
Je to láska veliká
Moje milá maminko, vím že mě máš ráda, jako svoje miminko, jako kamaráda. Je to láska veliká jako celá Afrika. Vím, že tě moc zlobím, říkáš mi to pořád, za ručičku chodím, po cestičce od vrat. Je to láska … Celý příspěvek
Rubriky: Něco pro děti
Napsat komentář
Tak trochu o houbách
Pokaždé, když čistím houby, vzpomenu si na léto, když mi bylo třináct a byla jsem na pionýrském táboře. Kromě toho, že mi zdravotnice málem přivodila otravu krve, bylo ten rok mimořádně mnoho hub. A já, pilná hospodyňka, kterou k šetrnosti … Celý příspěvek
Rubriky: Příběhy psané životem
Napsat komentář
Konečně
Konečně jsem ji viděla. Konečně jsme se setkaly. Menší dáma s červeným ježkem na hlavě a úsměvem přes celou tvář. Tak to je ona. Tři roky jsme si psaly, volaly, vyměňovaly příběhy ze života a litovaly, že jsme se tehdy … Celý příspěvek
Rubriky: Příběhy psané životem
Napsat komentář
Dva pohledy
„Tak co, jak se máš? A klape vám to ? No povídej,“ otázky nemají konce. Kamarádka, kterou rok neviděla, se jí najednou zjevila uprostřed velkoměsta. Ustaraná, neupravená a evidentně nespokojená se svým životem. Mluví a mluví a snad ani nedýchá. … Celý příspěvek
Rubriky: Příběhy psané životem
1 komentář
To je prostě on…
Červencové odpoledne.Taneční parket. Stojí tam úplně sám a netrpělivě vyčkává až přijde ta chvíle. „ Maminko, kdy už půjdeme, chci si zatancovat,“ škemral od samého probuzení. Konečně! Rána do bubnu. Jeho tělem projel jakýsi výboj. A další. A další.Buben odměřil … Celý příspěvek
Rubriky: Příběhy psané životem
Napsat komentář
Láska kvete v každém
Stály na stanici a čekaly na autobus. Smály se vesele a srdečně si něco vyprávěly. Podle letmých doteků a hlubokých pohledů se dalo soudit, že k sobě mají velmi blízko. Matka s dcerou ? Sestry ? Dobré přítelkyně ? Bylo … Celý příspěvek
Rubriky: Příběhy psané životem
Napsat komentář
Co když jo?
Hryže jí to. Ta představa, že jí po něm její kamarádka vyjede. Její kamarádka, co už je roky sama. Ještě před časem na tom byly úplně stejně. Ale teď se pozice změnily. Teď je kamarádka sama a ona si užívá … Celý příspěvek
Rubriky: Příběhy psané životem
3 komentáře
Opravdu už byl čas?
Umyla nádobí, tak jako každý večer. Připravila mu svačinu na druhý den, stejně jako každý večer. Uložila syna k spánku a snad třikrát ho hnala zpátky do postele, když vylezl, že má nudli nebo žízeň. Tak, jako každý večer. Zalila … Celý příspěvek
Rubriky: Příběhy psané životem
Napsat komentář
Ona
Je nemocná. Ví to. Je statečná. Mluví o tom otevřeně. Snaží se žít čestně a štve ji, že ostatní to šidí. Dneska se mě zastala. Co zastala, pohádala se. Kvůli tomu, že někdo řekl něco ošklivého o mém synovi. Kvůli … Celý příspěvek
Rubriky: Příběhy psané životem
Napsat komentář
Zlomek
Přeplněná letištní hala. Poledne v pondělí. Vedro. Všude hlahol a rámus. Davy lidí se tlačí u přepážek. Athény, Káhira, Stockholm … A on tam stojí uprostřed toho všeho. Úplně sán. Jen s maličkým ranečkem na zádech. Stojí a pláče. Rozhlíží … Celý příspěvek
Rubriky: Příběhy psané životem
Napsat komentář
Letní rýmovačka
Sekala jsem kosou Chtěls´ mě vidět bosou Kopřivy mě pálily Tobě oči zářily Sekala jsem kosou Sekala jsem srpem I když nebyl srpen Slunce prudce svítilo Tobě se to líbilo Sekala jsem srpem Vzala bych si sekačku Ale není za … Celý příspěvek
Rubriky: Nezařazené
Napsat komentář
Tomu se říká smůla…
Co všechno mohla zmeškat ? Autobus a pak školu. No, nejspíš asi ne. Byla sobota poledne, takže školu určitě ne. Ale mohla zmeškat třeba autobus a pak rande. Nebo autobus a kino. Nebo vůbec nechtěla jít na autobus. Třeba nemá … Celý příspěvek
Rubriky: Srdcem a očima
Napsat komentář
Zmetek?
„To je zmetek, co pani…?“ ozvalo se někde za ní ve frontě. Zprvu tomu nevěnovala pozornost, ale po chvíli jí došlo, že ta poznámka patřila na adresu jejího syna, který se rozhodl trávit čekání na poště roznášením letáků z místa … Celý příspěvek
Rubriky: Příběhy psané životem
4 komentáře
Pro ten okamžik…
Měl před sebou poslední kolo. Stála na stanovišti prokřehlá a sama. Čekala ho poslední jízda a potom zasloužená cesta do teplé voňavé postele, žena a dvouletý prcek. Naložil její věci do zavazadlového prostoru a nabídl jí místo vedle sebe. Obvykle … Celý příspěvek
Rubriky: Příběhy psané životem
Napsat komentář
Bobky
Jsou legrační. Malí lidé – kluci, holky, zkrátka děti. Naše děti. A ty jejich problémy , kam se na ně hrabe kdekterý dospělák. Nedávno jsem byla svědkem jednoho rozhovoru na pískovišti. Tam se děly věci, pane. Každá máma to zná. … Celý příspěvek
Rubriky: Nezařazené
1 komentář
Co se děje pod peřinou
„Miláčku, chceš si s ním chvilku pohrát?“ otázka mě zastihla právě když jsem byla jednou nohou nakročená do postele. Moje drahá polovička byl pod peřinou, koukaly mu jen oči a nos a lišáčky na mě mrknul.
Rubriky: Srdcem a očima
Napsat komentář